Už spoustu let udržujeme na naší škole
tradici zdobení kraslic slámou. Nasbírali jsme
vyfouklá vajíčka, obarvili akrylovými barvami
a vrhli jsme se s nadšením do stříhání a lepení.
Barva by měla být matná, jen tak vynikne krásný
zlatý lesk slámy. Stébla se zbaví kolínek, potom
se podélně rozříznou ostřím nůžek. Stáčíme ji
podobně jako stužku na dárky. Sláma se sama
stočí do prstýnků. Ideální je takto připravit
slámu hned v létě po sklizni.
Zlatá ječmenná a ovesná sláma se nám kroutila
pod rukama do prstýnků a šikovné ruce stříhaly
proužky, kosočtverce a trojúhelníčky. Pomocí
špendlíku vznikaly hvězdičky, květy, srdíčka,
klásky, cestičky a další obrazce. I letos mě
děti překvapily novými vzory.
Hlavně nekýchat, nekašlat a nerozfoukat tvary
v misce! A taky nechceme slyšet zvuk rozbitého
vajíčka! I slzička ukápla, když se už skoro
hotová kraslice skutálela z lavice.
Všichni pracovali se zaujetím a neuvěřitelnou
trpělivostí. Přeji Vám vidět to nadšení a radost
v očích, kterou žádná fotografie nedokáže
zachytit. Všem se kraslice moc povedly.
Tuto techniku nás učí paní
učitelka Dana Rybářová,
nositelka tradice výroby kraslic zdobených
slámou na Blanensku.
Zapsáno v Moravském zemském muzeu v Brně.
|