|
V úterý 31. 5. 2022 žáci tříd 6. A, 6. B, 7. A, 7. B vyrazili do Brna
do divadla Polárka. S učitelským doprovodem nás bylo více jak sto.
Cestovali jsme třemi autobusy. Ranní kolony před Brnem nebyly nijak
veliké, a tak před samotným začátkem představení bylo dost času na
prohlídku divadla i na svačinu.
Hra s názvem Homo zabijens: Konec lovců mamutů vznikla na motivy
románu Dědicové Williama Goldinga, držitele Nobelovy ceny za literaturu.
Zachycuje příběh odehrávající se před třiceti tisíci lety. Příběh jedné
neandrtálské tlupy, která se setkává s novým, neznámým druhem člověka, s
homo sapiens sapiens, s člověkem, který říká sám sobě rozumný.
Zpracovává tak jednu z teorií o vyhynutí člověka neandrtálského, podle
níž byla tato vývojová větev vyvražděna právě příslušníky rodu homo
sapiens sapiens. Jejich setkání divák vnímá a sleduje perspektivou
neandrtálců. S nimi se tedy nejprve sžívá, a pak sleduje, jak je tlupa
postupně moderním člověkem vybita. Závěr hry zachycuje paleontology,
kteří se přou o to, jak se tehdy události odehrály a která teorie je
tedy tou pravdivou.
Inscenace v režii Jana Antonína Pitínského zpracovává toto téma
moderními divadelními prostředky. Jde o představení velmi imaginativní,
znakové, obrazové. Jeho cílem je rozmíchávat pocity a emoce. Neklade si
za cíl primárně vyprávět příběh. Vždyť není nutné vše racionálně chápat,
někdy stačí jen vnímat.
Domnívám se, že režijní záměr byl naplněn, že jsme všichni odcházeli
plní dojmů, pocitů, emocí, že to byl „jiný“ divadelní zážitek, takový, v
němž samotný příběh stál v pozadí.
Vlasta Plchová
|
.png)
