Kdo by si myslel, že naši nejmenší skoro školáčci během nucených
prázdnin zaháleli, toho teď možná překvapíme.
Neučili se sice psát, ale ruku a prstíky trénovali při různých
grafomotorických cvičeních, vykreslování nebo tvoření. Neučili se sice
číst, ale oči, uši, paměť a vyjadřování procvičovali třeba při hledání
rozdílů, slabikování, rozlišování hlásek ve slově a naučili se dokonce i
dvě básničky. Neučili se sice plus a minus, ale vyjmenovat číselnou řadu
1 -10 už teď zvládají na jedničku, názvy základních geometrických tvarů
už umí skoro všichni, kde je víc a kde je míň, to poznají také bez
problémů. Neučili se sice z učebnice Prvouky, ale poznávali přímo v
přírodě a z nasbíraných pokladů pak zvládli poskládat třeba svoje jméno.
Zadané úkoly plnili dle milých vzkazů od rodičů s nadšením a úsměvem.
A my vám, milá mámo, milý táto, moc děkujeme za spolupráci a
perfektní komunikaci. My teď ve škole budeme opět pilně trénovat, aby se
splnil náš motivační pokřik:
Hej, hej, hej, prvňáčci z nás budou neeeej
:-)
|