|
V pátek 11. 6. 2021 ráno se začali na parkovišti pod školou
shromažďovat odvážlivci s koly. Chystali se na celodenní cestu
nepoznanou krajinou.
Nechali jsme se zavést do Studnic. Odtud jsme se vydali údolím říčky
Malá Haná, která teče do Opatovské vodní nádrže. Až k ní jsme však
nedojeli. Nejdříve jsme jeli podél Kullířovského potoka, který se pod
rančem Kopaniny spojí s Malou Hanou. Říčka Malá Haná zde protéká
rozlehlými loukami, které během tisíců let vytvořila. V údolí žijí četné
vzácné druhy živočichů - např. pstruh potoční a rostou chráněné rostliny
- lýkovec jedovatý, sněženka jarní. V okolních lesích žije srnčí i
vysoká zvěř a mufloni. My jsme měli štěstí a mimo krásné rostliny jsme
viděli mloka :-)
To se stalo na první zastávce pod hradem Kuchlov. Tedy jeho zbytky.
Zbytky zdiva hradu, jehož vznik lze klást do druhé poloviny 13. století.
Písemné zprávy o něm zcela chybí, není známo ani jeho skutečné jméno.
Název Kuchlov je totiž odvozen od pojmenování lesní trati, uváděné od
16. století. Hrad, který pravděpodobně zajišťoval expanzi jedovnicko-holštejnského
dominia v jeho jižní části, mohl vystavět některý příslušník rodu z Ceblovic.
Po svačině a doplnění energie hroznovým cukrem jsme se pustili do
nejtěžší části výletu. Stoupání do Ruprechtova. Po cca 2,5 km nás čekala
sladká odměna ve formě nanuka. Odtud jsme pokračovali k Rakoveckému
údolí. Kopec Malina je dominantou obzoru, ve které se ukrývá bunkr
vybudovaný během 2. světové války. Jedná se o objekty, které vybudovali
němečtí okupanti a které sloužily jako strojovny na tahání cvičných cílů
či jako pozorovatelny pro sledování výsledků střeleb.
Na obloze se však začínali dít zajímavé věci, které nás zneklidňovaly. Šlápli
jsme do pedálů a přes Lipový kopec jsme sjeli ke Kůlně a do Jedovnic.
Tam jsme měli objednaný oběd v restauraci U hastrmana. Skvělý typ na
výborné jídlo!!! Moc nám chutnalo. A bylo se i na co koukat!!! Přišel
nejdříve déšť, pak bouřka a pak průtrž! Ochladilo se. Byli jsme rádi, že
jsme pod střechou.
Odpoledne jsme pak vyrazili do Rudice a opět lesní cestou uháněli na
Klepačov a dolů do Blanska. To už byla pohoda, protože jedete pořád z
kopce :-)
Někteří z nás byli unavení, ale všichni spokojení. Já navíc ještě hrdý,
protože takový skvělý tým zvládnul výlet bez problémů. Mnozí násobně
překročili svoje fyzické limity a hrábli si možná na dno. Ovšem všichni
to dali!!! Paráda!!!
Zdeněk Doležel
třídní učitel
|
.png)
