

ZDRAVÁ ŠKOLA - ŠKOLA PRO ŽIVOT

6. A, 6. B Pisatelská výzva - neviditelný

Celé období distanční výuky je mnohdy výzva - pro děti, rodiče, učitele... V rámci českého jazyka ve slohu jsme také jednu přijali, a to PISATELSKOU. A co všechno by děti dělaly, kdyby se mohly stát neviditelnými? To si můžete přečíst v jejich příspěvcích.

Mgr. Leona Krejčířová

J. Tomek

Kdybych byl neviditelný, nechodil bych do školy.
Ve škole se zeptají: „Kde je Jožka?“
Já neodpovím a budu tiše jako pěna.
Nikdo netuší, kde jsem.
Sedím ve třídě a shazuji spolužákům tužky na zem.
Paní učitelce se záhadně ztratí třídní kniha.
Schovávám kamarádům jejich sešity a učebnice.
Nemusím se hlásit, když jdu na záchod.
Ani doma nevědí, kde jsem, a to je velká výhoda!
Mamka mě nedožene k úlohám, nemusím vydělávat nádobí z myčky, ani si po sobě uklízet lego.
A nakonec v dospělosti bych byl největším flákačem všech dob.

E. Buříková

Co bych dělala, kdybych byla neviditelná?
Hmmmmm…zvláštní otázka. Upřímně na tohle jsem nikdy nemyslela. Co bych dělala, kdybych byla neviditelná? Já nevím, asi bych: pořád jenom spala, dívala se na filmy, dělala těch 1000000 úkolů, chodila na online hodiny, ujídala oblíbenou čokoládu, kreslila komiksy, otravovala rodiče nebo se léčila z rýmy. A nebo bych zašla do zverimexu a tam bych si vzala další želvu, aby Tyldovi nebylo smutno. Prostě a jednoduše bych dělala to, co dělám teď. A vlastně proč být neviditelná? Lepší by bylo rozumět řeči zvířat.

K. Muchová

Kdybych byla neviditelná, tak bych šla a dívala se kolem, co se tak asi děje. Šla bych se jen tak podívat třeba do města, na přehradu a nebo na hřiště. Špehovala bych třeba i ségru…

E. Piknová

Kdybych byla neviditelná, chodila bych tam, kam se nesmí, třeba do místností, kde je napsáno VSTUP ZAKÁZÁN. Chtěla bych tam proto, abych věděla, co se tam odehrává. Mohla bych si také vypůjčit věci, které bych později samozřejmě vrátila. Viděla bych překvapené tváře lidí. Byl by ze mě takový skřítek Naschválníček, kterého máme doma. My doma taky pořád něco hledáme.

B. Jakšová

Kdybych byla neviditelná, tak bych chodila častěji ven, pro sladkosti a také bych nemusela mít roušku. Kdyby byla celá škola neviditelná, tak bychom mohli chodit do školy a nikdo by o tom nevěděl. Také bych mohla chodit později spát, no daly by se vymyslet další věci, ale stejně buďme rádi, že jsme vidět, kdyby ne, tak bych nepoznala naši třídu, rodiče, bratra, babičku a dědu, strejdu, tetu, bratrance a sestřenici. Nikdy bych neviděla, jak vypadáme, naráželi bychom do sebe, no prostě to řeknu tak, buďme rádi, že se vidíme, můžeme se obejmout, dát si pusu a přitom se na sebe dívat. Jak by vypadal film bez herců, opera bez diváků. Nešlo by to. Proto jsme vidět a myslím, že jsme za to všichni rádi.

Z. Zahradníková

Kdybych byla neviditelná, tak by to bylo super. Mohla bych jít do kina a nekupovat si vstupenku, mohla bych letět za tetou do Řecka a nekoupit si letenku. Mohla bych špehovat kamarády, co zrovna dělají, aniž by o tom věděli. Mohla bych cestovat zadarmo, kam bych chtěla. Ale ještě lepší by bylo, kdyby se mnou byla neviditelná ještě nějaká kamarádka. Už mě něco napadlo. Zašla bych k Harry Potterovi a půjčila bych si od něj neviditelný plášť.

A. Nesrovnalová

Kdybych byla neviditelná, tak bych si asi vzala knížku, šla na nějaké klidné, opuštěné místo a dala sbohem všem svým povinnostem a úkolům. Ale asi by se mi nelíbilo být tak dlouho sama. Takže bych se raději zase zviditelnila.

T. Bruckner

Kdybych byl neviditelný, pomáhal bych příbuzným a všem lidem s věcmi, co jim dělají potíže, prostě bych jim ulehčoval život. Ale zároveň by mě to svádělo si dělat, co chci.