Slavnostní zakončení školní docházky třídy 9. B

Vážený pane řediteli, vážení učitelé, drazí rodiče, milí spolužáci a kamarádi!

Stojím tu se smíšenými pocity, každá sekunda, minuta, den, rok mého školního života směřoval právě k této slavnostní chvíli, k vydání našeho posledního vysvědčení na Salmovce a k rozloučení…

A jak naše cesta školou začala? 1. září 2011 jsme stáli před školou plni očekávání, někdy strachu. Strach se rozplynul, když nám naši osmáci přinesli plyšáky, které sami vyrobili. A co teprve, když jsme uviděli naši hodnou a laskavou paní učitelku Irenu Szabovou. Paní učitelka Szabová s námi zázrakem vydržela čtyři roky, přestože jsme nebyli žádní andílci. Když si paní učitelka zlomila nohu a my dostali na půl roku „náhradní“ paní učitelku, mysleli jsme, že je konec světa. Náhradní paní učitelka byla přísná. Když jsme zlobili, museli jsme se učit básničky nazpaměť. Báro, pamatuješ si na tu dvanáctislokovou básničku, co ses musela naučit?

Nejhezčí vzpomínky máme na školu v přírodě, hry, nová kamarádství, dobrodružství, napínavé okamžiky… Emilko, pamatuješ si na tu lávku přes jezírko?

V páté třídě jsme získali poklad v podobě paní učitelky Kateřiny Forejtníkové, vybavenou trpělivostí a mnoha mnemotechnickými pomůckami, životními moudry i veselými příběhy ze života s jejím psem. Největším zážitkem byl náš výměnný pobyt v Praze.

V šesté třídě se nás zmocnila paní učitelka Michaela Smejkalová, naše Míša, která se nebojí ničeho, žádného dobrodružství, s chutí se s námi vydala na Špilberk, na cyklovýlet, na Laser game, na paintball, a dokonce s některými z nás do Anglie.

Druhý stupeň byl plný zážitků – skvělé fyzikální pokusy s panem učitelem Doleželem, zkoumání křídla včely pod mikroskopem s panem učitelem Tvardíkem, patnáctistovka asi v pěti stupních, Ondrův gól přes celé hřiště, dominový pád mne, Dominka H. a Ondry v sedmé třídě na lyžáku na Soláni… Ondro, a co tvoje jízda turniketem? To byla jízda, co? Hlavně potom vyšlapat svah s lyžemi na ramenou.

Na tradičním pobytu v Krásensku nás bavily nejen aktivity jako orientační běh, hra fishbank, ale hlavně diskotéka, kde naše paní učitelky Míša a Renča tančily lépe než ve Star dance.

Přišla devítka, rok přijímaček, pečlivou přípravu přerušil coronavirus, z hodiny na hodinu jsme se ocitli mimo školu, bez učitelů, spolužáků, kamarádů. Chyběla nám dennodenní školní rutina, ale zase jsme…mohli vstávat, kdy jsme chtěli, stihli jsme přečíst víc knížek, konečně si uklidit pokoj a zase v něm udělat pořádný nepořádek, Někteří pracovali do úmoru na zahradě, někdo upekl bábovku, někdo mamce nabarvil vlasy, někdo se naučil stojku na hlavě a hlavně jsme zjistili spoustu věcí o sobě – třeba nebát se zeptat, že umíme zatnout zuby, i když se nám už nechce, víc spoléhat sami na sebe…

Do školních lavic jsme se vrátili po dvou měsících, abychom se intenzivně připravili na přijímací zkoušky. Společně jsme to zvládli!

Nyní máme konečně po přijímačkách. Cesta školou končí…a my -děkujeme všem, kteří nás celou dobu provázeli, hlavně rodičům, panu řediteli, všem učitelům, kuchařkám, uklízečkám a slibujeme panu učiteli Bartákovi, že se budeme chovat adekvátně svému věku a paní učitelce Krejčířové, že hlavně nebudeme zmatkovat.

Teď už mi nezbývá nic jiného, než vám, nám všem popřát krásné prázdniny a skvělý vstup do nového školního roku.

Rozloučím se básní kamaráda Dana Kašpárka:

Kohoutek zrádný
V hodině kape
Asi se táže
Kdy už on zkape
Kdyby jen věděl
Kolik dal radosti
Jeho zpěv žalostný
Mějte se krásně!!!

KRYŠTOF ŠEVČÍK

Kryštof Ševčík byl zvolen nejlepším žákem nejen třídní učitelkou, ale také svými spolužáky. Mezi jeho kladné vlastnosti patří přátelská povaha, zvídavý přístup ke vzdělávání, schopnost klást zajímavé dotazy a vznášet podnětné připomínky.

Spolužáci na něm nejvíc oceňují jeho vůdčí schopnosti. To, že vždy dokáže vymyslet dobré řešení. Je ochoten jim pomoci s probíranou látkou. A v neposlední řadě možná to nejdůležitější, že je s ním sranda.

Během studia na naší škole ho nejvíce bavil přírodopis a chemie. Výborných výsledků však dosahoval i v ostatních předmětech. V posledních dvou ročnících školní docházky měl na vysvědčení vždy samé jedničky. Pravidelně se účastnil Konverzačních soutěží v anglickém jazyce. V letošním školním roce získal krásné čtvrté místo v okresním kole. Do okresního kola se dostal také v Olympiádách z českého jazyka a dějepisu.

Kromě studia se rád věnuje tréninku bojových umění, konkrétně juda. Také ho zajímá japonská kultura, rád čte knihy o Japonsku a zabýval se také studiem japonštiny.

Kryštof má už nyní jasnou představu o své budoucnosti, rád by vystudoval medicínu a stal se lékařem. K tomuto cíli má dobře nakročeno, jelikož bude od září studovat na Gymnáziu Blansko.

Michaela Smejkalová, TU