|
V úterý 30. ledna se žáci 9. ročníku vydali
do brněnského divadla Polárka na představení
DENÍK ANNNY FRANKOVÉ.
V popředí scény se nacházel kout studentského
pokoje, který obývala tennagerka Kitty a chrlila
ze sebe informace, že má narozeniny a že dostala
od matky knihu Deník Anny Frankové a k tomu nový
iPhone a že je to fajn… Na jevišti stála
nevzhledná krychle, se dvěma patry a závěsy. Ta
představovala zadní trakt kancelářské budovy
v někdejším okupovaném Amsterodamu. Takto začíná
inscenace v režii Ondřeje Elbla.
Psal se rok 1942. Do tohoto úkrytu odcházejí
rodiny Frankových a van Daanových. Rodiny, které
jsou odsouzeny k tomu, aby nebyly. Nikdo z nich
neudělal nic špatného, nikomu neublížil, ale
doba rozhodla – jsou Židé a nemají právo BÝT.
Anna Franková, třináctiletá dívka, je zavřená
za zdmi společně s rodiči a starší sestrou. Čeká
a doufá v osvobození. Věří, že se jednou stane
spisovatelkou a deník, který si píše a ve kterém
promlouvá s fiktivní kamarádkou Kitty, bude
podkladem pro její první knihu. Přežije?
Vlasta Plchová
Jak hodnotí divadlo deváťáci?
- Divadlo se mi moc líbilo. Ale vadila mi
trochu současná Kitty, která to trochu
přeháněla, to své focení a sdílení. – Klára
- Bylo to super divadlo. Líbila se mi
herečka, která hrála Annu. Hrála velmi
přesvědčivě. - Kristýna
- Představení se mi moc líbilo. Občas mě
trochu rušila hlasitá moderní hudba. Ale asi
to byl záměr, kontrast tenkrát a teď. – Kája
- Herci - skvělí. Propojení nové a staré
doby – perfektní. Zakončení – velmi dobré. –
Tomáš
- Divadlo se mi líbilo. V jinak vážném
příběhu byly i vtipné okamžiky. Výtky bych
měla trochu k postavě teenagerky Kitty. –
Vendula
- Bylo to super. Knížku jsem nečetl. Asi
si ji přečtu. – Tomáš
- Líbilo. Hezky zahrané, chvílemi děsivé.
Ale trochu mě štvala ta růžová holka. –
Zuzka
|
