Chtěli jsme si ukázat, že pohádky nejsou jen
pro malé děti. A myslím, že se nám to povedlo.
Zářijové hodiny českého jazyka v 9. A, B byly
„plné pohádek“ a byly moc fajn.
V hodinách literatury jsme si vyprávěli o
Boženě Němcové a Karlu Jaromíru Erbenovi,
přečetli jsme si nejednu pohádku od českých i
světových autorů. Listovali jsme v mnoha
pohádkových knihách ve školní knihovně. Příjemné
bylo i povídání nad vlastními knihami, které si
deváťáci přinesli. Knihy, mnohé zaprášené,
otrhané a dokonce i počmárané, vyvolaly milé
vzpomínky na dětství a čas, kdy jim doma před
spaním čítávali rodiče či prarodiče.
Pohádky se nám objevily i ve slohovém
vyučování. Jedním z úkolů bylo napsat pohádku,
dodržet základní rámcovou osnovu o království,
nebezpečí a záchraně. A protože vznikly pohádky
velmi pěkné, originální, rozhodly se děti
přečíst je svým mladším kamarádům ve druhých
třídách.
Bára a Adéla z 9. A vyprávěly dětem ve 2. A
pohádky o drakovi a zachráněné princezně. Kluci
Lukáš a Tomáš z 9. B našli zvídavé posluchače ve
2. B. Především Lukášův příběh o princi, který
měl podobný problém, jako mnohé dnešní děti,
trávil totiž příliš mnoho času u počítače, mnohé
zaujal.
Deváťáci si tedy vyzkoušeli být chvíli
spisovateli. Teď čeká úkol na malé druháčky. Ti
se totiž stanou ilustrátory. A my se moc těšíme,
jaké obrázky k pohádkám nakreslí.
Vlasta Plchová
|
