Školní události - Slavnostní zakončení školní docházky žáků devátých tříd

Vážená paní ředitelko, učitelé, nejdražší rodiče, milí spolužáci a nejmilejší kamarádi!
 

A je to tu! Po devíti letech jsme zjistili, že je konec. Dnes tu stojíme naposledy. Už navždy opustíme naše lavice, třídu, šatnu, tělocvičnu, jídelnu a vůbec celou naši školu.

1.září 2006 byl neobyčejně obyčejný den. Rodiče nás malé, ustrašené, ale plné očekávání, přivedli poprvé do 1. A a 1. B.

První přečtená slova, první písmenka do písanky, první spočítané příklady a první úspěchy i neúspěchy s námi sdílela paní učitelka Rybářová a paní učitelka Přikrylová.

Nás (9. A) dětským školním životem provázela až do 4. třídy paní učitelka Dana Rybářová. Čas kromě učení vyplnily sportovní olympiády, hry, divadla a určitě nezapomeneme na překrásné kraslice, které s námi vyráběla.

Nás (9. B) dětským školním životem provázela až do 5. třídy paní učitelka Lada Přikrylová, jejíž častokrát opakovaná slova, že „fantazii se meze nekladou,“ můžeme směle potvrdit.

V 5. třídě nás pod svá ochranná učitelská křídla vzala paní učitelka Kateřina Forejtníková. Přidali se k nám i noví spolužáci z Dolní Lhoty. Během roku jsme strávili týden v Praze a týden na škole v přírodě.

V 6. třídě se naší třídní učitelkou stala paní učitelka Ludmila Nováková.

Naším třídním učitelem se stal pan učitel Tomáš Barták. Nejen naši třídní učitelé se nás snažili něco naučit. Že mocniny jsou mnohdy mocnější než my, jsme si uvědomili díky paní učitelce Darji Tesařové a paní učitelce Jaromíře Hřebíčkové.

Že každá akce vyvolá reakci, nám zdůrazňoval pan učitel Zdeněk Doležel.

Že naše hlavní město je Praha a opravdu nemáme moře, nás učil pan učitel Miroslav Starý. 

Že dějiny mají zajímavý děj, nám vysvětlovala paní učitelka Marie Šauerová.

Že svět není černobílý, nám ukázala paní učitelka Leona Krejčířová a paní učitelka Radka Ungermanová.

Cizí jazyky nám nejsou cizí díky paní učitelce Vlastě Plchové a paní učitelce Kateřině Forejtníkové.

Že H2O není šifra, ale nejvzácnější tekutina nám odtajnila paní učitelka Věra Suchá.

Překonat sami sebe, zkusit vyhrát i umět prohrát nás učil pan učitel Jaroslav Krejčíř.

Ale nejen učením byl vyplněn náš školní čas. Přestávky, o kterých jsme stihli dopsat zapomenuté úkoly, ochutnat kdo má lepší svačinu, uspořádat turnaj v pingpongu či v hodu na cíl, vyměnit si spoustu důležitých informací o všem, co se událo…

A nebyli jsme vždycky andílci. Mnohokrát musela paní učitelka napočítat do deseti, mnohokrát jsme museli vyměnit zámek od šatny, vrátit se smazat tabuli, zůstat po škole.

Za těch devět let se tu odehrál obrovský příběh složený z našich malých osobních příběhů.

Za těch devět let děkujeme Vám všem učitelům, kteří jste se nás snažili nejen naučit číst, psát, počítat, ale i číst mezi řádky, psát bez chyb i o chybách a počítat se vším.
 

Za těch devět let děkujeme Vám, našim spolužákům, kteří jste se stali našimi kamarády a skvělými přáteli.

A hlavně za těch devět let děkujeme Vám, rodičům, že jste s námi měli trpělivost, pomáhali nám, stáli při nás, i když vše bylo proti, a vytvořili nám potřebné zázemí.

Pane učiteli Bartáku: „Teď už nejsme žáky 9. třídy základní školy!“

A paní učitelko Nováková: „Doufáme, že se maybe uvidíme, ale really už ze školy opravdu odcházíme.

A už je čas jen popřát nám všem hodně štěstí v další etapě života, krásné prázdniny a slovy pana učitele Bartáka: „Mějte se famfárově!“

	Foto v lepším rozlišení