Výlet na Dlouhé Stráně byl zajímavý. Začala to nástupem do autobusu a asi po dvou hodinách jsme dorazili na první místo - pěšky jsme vyšli na takovou "pláň", kde byly Horské minikáry. Stejně, jako většina holek jsem z toho zpočátku nebyla moc nadšená... Ale po několika minutách plných shánění užitečných informací jsem se konečně odhodlala a zjistila, že je to docela... zábava. Ta první jízda pro mě byla jako první jízda na kole-katastrofa, ale nijak zvlášť jsem nebourala (nepočítám tu kolonu za mnou). Druhá jízda už byla lepší, nějak jsem přišla na to, jak se to ovládá. Další jízdu jsem nejela, tak jsem s ostatními čekala, až půjdeme zpátky do autobusu. Když jsme vyzvedli průvodce, vyrazili jsme na další místo, na vodní přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně. Nejprve jsem zašli do jedné z budov, kde byl popsaný plán elektrárny, pak nám pustili video o Dlouhých Stráních. Zašli jsme do podzemí, ukazovali nám plánek celé elektrárny. Nakonec jsme nastoupili do autobusu a jeli se podívat na obě nádrže. Cesta na tu výše položenou se mi zdála nesmírně dlouhá a pořád mě přitom zalehávaly uši. Nahoře nesmírně foukalo a dokonce začalo pršet. Znovu jsme nastoupili do autobusu a jeli zpátky do Blanska. Byla jsem utahaná jak kotě (pouze můj případ).

TF

Ve Středu 29. 5. 2013 jsme se účastnili exkurze do přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně. Cesta autobusem pro mě nebyla ze začátku nijak zvlášť zajímavá, ale to se změnilo poté, co jeden mladší žák na cílovém místě vyvrhl svou svačinu na učitelské sedačky a mé boty. Ale vše se vyčistilo a zapomnělo. Cílové místo bylo v Jeseníkách poblíž skiareálu Kouty, kde jsme se jeli projet na minikárách. Každý měl zaplacené dvě cesty a většina z nás toho využila, někteří si i dokupovali další. K úžasu žáků se této projížďky účastnili i naši dva učitelé, jejichž cesta dopadla dobře, až na naši paní učitelku, která nezvládla poslední zatáčku, ale nikdo si z toho nic nedělal. Potom jsme jeli ke středisku, kde nám předkládali informace o elektrárně, které některé z nás nezaujaly, proto se pár lidí pěkně prospalo. Na závěr jsme se jeli podívat k horní nádrži, kde byl krásný výhled na různá pohoří Jeseníků, třeba i Praděd o kterém jsem se dozvěděla pro mě celkem zajímavou věc, že když se k němu připočítá i vysílač, je nejvyšším bodem ČR. Celkově bych zhodnotila exkurzi jako příjemné zpestření školního programu.

OL

Výlet se mi moc líbil. Z jízdy na horských minikárách jsem měla prvně trochu respekt, ale když už jsem seděla a jela, bylo to super. Bohužel mi při druhé jízdě prdla přední pneumatika. Potom jsme jeli na exkurzi do přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně. Přestože jsem zde už jednou byla, snažila jsem se ten krátký film, který tam pokaždé pouští, poslouchat. Vážně jsem se snažila, ale stejně jsem usnula. Ale to co jsem viděla bylo zajímavé. Když jsme přijeli k horní nádrži, byla vypuštěná. Ale strašně tam foukalo. Málem jsme odletěli a to bylo fakt super. Taky jsme do větru plivali. To bylo nejlepší. Poprvé, co se mi podařilo plivnout deset metrů ode mě. Fakt se mi tam moc líbilo.

VK

Výlet do elektrárny Dlouhé stráně a minikáry proběhl 29. 5. 2013. Dopoledne jsme přijeli na minikáry a užívali jsme si necelé dvě hodiny rychlé jízdy. Když jsme přijeli pod elektrárnu, nabrali jsme našeho průvodce a vyrazili k dolní nádrži
a řídícímu centru elektrárny. Absolvovali jsme přednášku o Dlouhých stráních
a posléze dokumentární film. Mezi tím náš průvodce hrál na počítači Solitaiere.
Při vstupu do elektrárny jsme viděli památník první turbíny z ČKD Blansko, na které mimochodem spolupracoval můj děda.Po prohlídce řídícího centra jsme se přesunuli autobusem k horní nádrži. U horní nádrže velmi silně foukal vítr. Nádrž jsem obešli a potom jsme se vydali na zpáteční cestu. Jeli jsme přes Olomouc, kde jsme se stavili v McDonaldu. Výlet byl velmi příjemný a jel bych znovu.

JD

Tenhle den jsem si užil z několika důvodu. Jeden z nich byly motokáry. Jel jsem asi pětkrát, ale nejvíc jsem si užil čtvrtou a pátou jízdu. Poslední jízdu jsem
s kamarádem zkoušel bez brzdění a málem se mi to povedlo. Jenže mi někdo vjel do jízdy, tak jsem musel zastavit. Po motokárách jsem si užil i exkurzi
v elektrárně. Zaujala mě velikost vrchní nádrže, která byla obrovská. Jen mi bylo líto, že nebyla napuštěná. Po elektrárně jsme jeli domů přes Olomouc, kde jsme se stavili v McDonaldu a někteří v KFC, což bylo super. No a nakonec cesta domů
z Olomouce byla taky super, ale o tom psát nebudu.

VH