Holštejn

V pátek 27. 4. 2012 se vydal Klub nadaných dětí pod vedením paní učitelky Dany Rybářové na exkurzi do málo známé severní části Moravského krasu, do okolí vesničky Holštejn. Objednali jsme si nádherné počasí a vyrazili s námi i zájemci z řad rodičů.

Po příjezdu autobusem nás již očekával průvodce, zkušený jeskyňář pan Jiří Bicánek. Po vyprávění o této části krasu a o závrtech, nás nejprve provedl veřejnosti nepřístupnou Holštejnskou jeskyní. Poutavě nám vyprávěl o letech ručního kopání
a objevování chodeb v naplaveninách a o sedimentech. Trpělivě odpovídal na naše všetečné dotazy. Sami jsme si vyzkoušeli procházení spletí chodeb jen za svitu baterek a čvachtání v kalužích jílovitého bláta.

A tu se před námi otevřela krásná jeskynní prostora, kde se nám před očima objevily stovky krápníčků, každý s křišťálovou kapičkou vody. Ve světle baterek zářily jako drahokamy. Ani jsme nedýchali, jaká to byla nádhera. Krápníky tvořily celá města, jezírka, sintrové ledové plochy a prapodivné útvary. Zažili jsme na vlastní kůži pocit, jaký mají jeskyňáři při objevování nových prostor. Přísně chráněného vrápence, který spal v jedné z chodeb, nevzbudilo ani focení ani procházení návštěvníků kolem něj. Zablácení, ale šťastní jsme vyšli na denní světlo.

Při prohlídce zbylá část skupiny mezitím došla až k hradu Holštejn, pozorovala užovku a prošla až na Šošůvskou plošinu. Vyprávěli jsme si s paní učitelkou Rybářovou o hradu a jeho zásobování pitnou vodou, těžbě vápence, pozorovali a fotili jarní rostliny a skalní útvary. Druhá skupina pak vyrazila i nahoru na hrad, z něhož se do dnešních časů ale moc nezachovalo.

Potom jsme se raději spočítali, jestli jsme v jeskyni někoho nezapomněli a vydali se k jeskyni Hladomorně – Lidomorně, kam shazovali loupeživí pánové z Holštejna svoje oběti komínem ve stropě. Po cestě nám pan Bicánek jmenoval všechny jeskyně a pukliny ve skalách, kde zimují netopýři, kde rostou hlívy a kudy vyváželi z chodeb materiál.

Pak jsme ještě pokračovali podél potoka Bílá voda k propadání Nová a Stará Rasovna. Tam se vody ztrácejí do podzemí, protékají Amatérskou jeskyní, spojují se do podzemní říčky Punkvy ještě s vodami Sloupského potoka a objevují se na dně Macochy a potom v Punkevních jeskyních. Bez dechu jsme poslouchali vyprávění o objevování podzemních prostor, o tragédiích a nebezpečích, které na jeskyňáře číhají. Představovali jsme si, jak jarní nebo přívalové deště zaplavují celé údolí k Nové Rasovně do výšky několika metrů a míří ke Staré Rasovně, aby se i tam propadaly do podzemí. Kdo měl oči otevřené a uši ještě poslouchaly, zpozoroval i rampouchy v puklině Ledové chodby jeskyně Piková dáma.

Dozvěděli jsme se spoustu nového, prožili objevitelské okamžiky v jeskyni a měli možnost poznat rostliny a živočichy v okolí. Podle fotografií a ohlasů víme, že to bylo báječně strávené odpoledne pro všechny účastníky. Opravdu jsme si to užili.

P. S. Škoda, že se nenašel z vás nadaných dětí nikdo, kdo by mi poslal fotky. Určitě se i vám povedly. Takže tady máte pouze moje.

Chtěla bych moc poděkovat těm, kteří mi odevzdali DÚ – pracovní listy a věnovali čas vyhledáním a doplněním svých poznatků z exkurze. Děkuji vám.

Najděte si čas a zajeďte si sem i v jiném ročním období. V létě i na podzim to tu hýří barvami a různými druhy rostlin. Měl by se začít opravovat i most nad Rasovnou, který by se měl stát novou dominantou.

Mgr. Dana Rybářová